Jak najít předky v matrikách online: návod krok za krokem

Hledání má čtyři hlavní kroky. Z dokladů doma zjistíte nejstaršího předka, u kterého znáte obec a rok narození. Podle obce najdete farnost, tedy obvod jednoho farního kostela. V portálu archivu pak otevřete její matriční knihu, do které fara zapisovala křty, sňatky a pohřby. V zápisu přečtete jména rodičů a podle nich budete hledat o generaci dál.

Celý postup ukazujeme na vzorovém rodu Jodlů ze Šumavy. Jejich zápisy jsou v portálu Státního oblastního archivu v Třeboni (SOA Třeboň) a každý z nich si můžete otevřít sami.

Začněte doklady, které máte doma

Nejmladší zápisy v portálech archivů nenajdete. Knihu narozených si matriční úřad nechává 100 let od posledního zápisu, knihy oddaných a zemřelých 75 let a teprve pak je předá archivu (zákon o matrikách, § 23). Ve stejných lhůtách matriky zveřejňuje třeba Moravský zemský archiv v Brně. Rodiče a prarodiče proto v portálu archivu obvykle nenajdete. Začněte doma a hledejte nejstaršího předka, o kterém máte nějaký doklad.

Hodí se hlavně:

• rodné, oddací a úmrtní listy,
• starší křestní listy, vojenské knížky a výuční listy,
• parte, rodinné kroniky, dopisy a fotografie s popisky na rubu.

Z každého dokladu si opište jméno, datum a obec narození a jména rodičů. Nejvíc pomůže předek, který se narodil před více než 100 lety. Jeho křest už v portálu archivu být může.

U Jodlů je výchozí osobou Alois Jodl (1918 až 1994), který na sklonku života sepsal rukou kroniku rodu. Spojení s otcem dokládá arch ze sčítání lidu z roku 1921. V domě č. 19 v Kratušíně zapisuje rolníka Jakuba Jodla, narozeného 6. června 1881 v Horním Záblatí, a mezi jeho dětmi Aloise. Jméno, datum a obec narození: s tím už se dá jít do matriky.

Jak zjistit farnost a správnou matriční knihu

Fara nevedla matriku pro každou vesnici zvlášť. Do farnosti patřilo obvykle několik obcí, osad a samot. Zápis o předkovi proto hledáte v knihách farnosti, ne obce.

Příklad z rodu Jodlů: Kateřina (v zápisu Katharina) Markowetzová se narodila 27. listopadu 1842 na samotě Rodum č. 1 u Petrovic. Její křest je v knize farnosti Záblatí, kam Petrovice patřily (snímek v portálu SOA Třeboň).

Jak správnou knihu najdete:

1. V portálu archivu zadejte do vyhledávání obec narození. Ukáže vám knihy farnosti, ke které obec patřila. V zápisech bývají obce pod německým jménem, u Jodlů je Horní Záblatí Obersablat a Petrovice Petersschlag. Portál Moravského zemského archivu najde obec i podle německého nebo staršího názvu.
2. V seznamu knih vyberte druh knihy a roky, které odpovídají datu narození.
3. Když zápis v očekávané knize není, podívejte se do knih sousedních farností. Obce mohly během staletí patřit k různým farám.

Narození, oddaní, zemřelí a indexy

Fara vedla knihy narozených (s křty), oddaných a zemřelých. Portál SOA Třeboň u knih uvádí obsah písmeny: N pro narozené, O pro oddané, Z pro zemřelé. Jedna kniha může mít jen jeden druh zápisů, nebo všechny tři. U Jodlů to vypadá takto:

• Záblatí 11, 1875 až 1897, obsah N: v ní je křest Jakuba Jodla.
• Záblatí 13, 1858 až 1907, obsah O: v ní je sňatek jeho rodičů.
• Lažiště 19, 1820 až 1903, obsah NOZ: všechny tři druhy v jedné knize.

K některým knihám vedla fara index, tedy abecední rejstřík jmen. Bývá na konci knihy nebo jako samostatný svazek. V portálu SOA Třeboň je například samostatný index k matrikám farnosti Šumavské Hoštice (kniha 8, 1784 až 1864), ve kterém je zapsaný i křest Aloisova prapraděda Jakuba Kvítka z roku 1794. Index vám ušetří listování desítkami až stovkami snímků.

Ve kterém archivu jsou matriky vašeho kraje

Starší matriky převzaly státní oblastní archivy a Archiv hlavního města Prahy. Který archiv patří k vašemu kraji, určuje zákon o archivnictví v § 48. U matrik jsou dvě výjimky. Matriky Prahy nemá Státní oblastní archiv v Praze, ale Archiv hlavního města Prahy. A kraj Vysočina se dělí mezi tři archivy. Bývalý okres Pelhřimov patří k SOA Třeboň, bývalý okres Havlíčkův Brod ke Státnímu oblastnímu archivu v Hradci Králové (oddělení Zámrsk) a zbytek kraje k Moravskému zemskému archivu v Brně. Tak to uvádí přehled archivů v portálu SOA Třeboň.

Když hledáte „SOA Zámrsk“, jde o Státní oblastní archiv v Hradci Králové: matriky východních Čech má v archivním oddělení Zámrsk. Jak v jednotlivých portálech hledat a za jakých podmínek je můžete používat, popisují jejich nápovědy a weby archivů. Digitalizované matriky židovských náboženských obcí z let 1784 až 1949 zveřejňuje Národní archiv.

Jak číst zápis a jít o generaci dál

Křest Jakuba Jodla je v knize Záblatí 11 na snímku 106. Zápis z roku 1881 je psaný německy a rozdělený do kolonek, kterým se říká rubriky. V rubrikách je postupně datum narození a křtu, kdo křtil, jméno dítěte, náboženství, pohlaví a manželský původ (jestli se dítě narodilo v manželství), obec a číslo domu, porodní bába, otec, matka a kmotři.

Jakub se narodil 6. června 1881 v Horním Záblatí, nejspíš v domě č. 30, a pokřtili ho o den později. Otcem byl sedlák Jan Jodl (v zápisu Johann), syn zemřelého sedláka Andrease Jodla z Horního Záblatí č. 30 a Magdaleny rozené Janko ze Schreinetschlagu č. 3. Matkou byla Kateřina, dcera sedláka Jakuba (v zápisu Jakob) Markowetze z Rodum č. 1 a Terezie rozené Heinzlové (v tomto zápisu nejspíš Heinzel) z Horního Záblatí č. 11. Jeden zápis tak jmenuje oba rodiče i všechny čtyři prarodiče. Na okraji je pozdější česká poznámka, že Jakub zemřel 18. února 1953 v nemocnici v Prachaticích.

Z takového zápisu se jde o generaci dál:

1. Opište si jména rodičů a prarodičů, jejich obce a čísla domů.
2. V knize oddaných najděte sňatek rodičů. Hledejte od narození nejstaršího dítěte, které znáte, zpátky v čase. Jan Jodl a Kateřina Markowetzová se vzali 30. srpna 1869 v Záblatí.
3. V oddacím zápisu hledejte věk nebo datum narození ženicha a nevěsty. U Jodlů farář opsal z matriky přesná data: Jan se narodil 15. ledna 1844, Kateřina 27. listopadu 1842.
4. S datem narození otevřete knihu narozených a najděte křest otce nebo matky. Tím jste o generaci dál a postup opakujete.

Než půjdete dál, ověřte si, že jde o stejnou rodinu. Oddací zápis jmenuje u Jana stejné rodiče jako křest jeho syna: Andrease Jodla a Magdalenu Janko. Podle shody rodičů poznáte, že jste nenašli jiného Jana Jodla ze stejné vsi.

Oddací zápis ukazuje ještě dvě věci, na které je dobré myslet. Jan byl vdovec. Kdo by našel jen jeho první svatbu z roku 1867, považoval by za Jakubovu matku jinou ženu, Marii Schießlovou. U Janova otce Andrease uvádí oddací zápis č. 5, kdežto křest z roku 1881 č. 30. Nejde o chybu: Andreas v letech 1840 a 1841 postavil nová stavení statku, ze kterých se stalo č. 30. Čísla domů se mohla měnit, proto je porovnávejte s ostatními údaji.

Jazyk zápisů záleží na době i na faře. U Jodlů jsou nejstarší zápisy z let 1699 až 1775 latinsky, v Záblatí se pak psalo německy a zápisy ze Zábrdí na Prachaticku jsou česky.

Kde se hledání zasekne

Nerozumíte písmu nebo latině

Německé zápisy bývají psané kurentem, starým německým psacím písmem, a nejstarší zápisy bývají latinsky. Pomůže, že se v zápisech opakuje stejné pořadí údajů. Když víte, kde bývá otec, matka a kmotři, po několika zápisech se zorientujete. Latinský zápis slovo po slově procházíme v článku Jak přečíst latinský křestní zápis.

Zápis je mladší než 100 let

Mladší knihy v portálu archivu nejsou. Výpis ze zápisu pak vydává matriční úřad. Kdo o něj smí požádat, stanoví zákon o matrikách v § 25. Proto se vyplatí vytěžit doklady doma co nejvíc. Podrobněji to rozebíráme v článku Matriky mladší 100 let: proč nejsou online a kde je hledat.

Rodina se stěhovala

Když nevíte, kde se předek narodil, pomohou sčítací operáty, tedy archy ze sčítání lidu. Zapisují každého obyvatele domu, často i s místem narození, jak ukazuje už zmíněný arch z roku 1921. Jakub Jodl je při sčítání v roce 1900 u rodičů v Horním Záblatí č. 30, v letech 1910 a 1921 už s vlastní rodinou v Kratušíně č. 19.

Jméno je napsané jinak

Stejné příjmení může být v každém zápisu napsané jinak. Markowetz je v překladu zápisu i Markovec. U Schettlů, další větve rodu, je příjmení v jiném zápisu Schödl a v ženské podobě česky Šetlová. Matka Kateřiny Markowetzové má v oddacím zápisu příjmení Heinzl, v křestním zápisu jejího vnuka čteme spíš Heinzel. Zkoušejte proto různé podoby příjmení.

Zápis v knize není

Svatbu Andrease Jodla (1813 až 1864) jsme v oddací knize Záblatí zatím nenašli. Jiný rodokmen ji klade do Oberhaidu v roce 1836, zápisem jsme to ale neověřili. Sňatek mohl být i ve farnosti nevěsty a některé knihy se nedochovaly. Prohledejte sousední farnosti a sňatek berte jako doložený, až když jeho zápis opravdu vidíte.

Postup v kostce

1. Doma najděte nejstaršího předka, u kterého znáte jméno, rok a obec narození.
2. Podle obce zjistěte kraj a v tabulce výše archiv a jeho portál.
3. V portálu najděte obec, její farnost a knihu narozených pro rok narození.
4. V zápisu přečtěte jména rodičů a prarodičů.
5. V knize oddaných najděte sňatek rodičů a z něj datum jejich narození.
6. V knize narozených najděte křest rodiče a pokračujte od kroku 4.