Jak z matrik vzniká příběh rodu

Z matrik víte, kdo se kdy narodil, s kým se oženil a kdo byli jeho rodiče. Další prameny k tomu přidají, kdo držel statek, kde stál dům a jakou řečí se v něm mluvilo. Nakonec přijde na řadu, co se v té době a na tom místě dělo, a to jen podle ověřených zdrojů.

Linie Jodlů, na které to ukazujeme, sahá od svatby v Záblatí v roce 1699 po sčítání lidu v roce 1921.

Co řekne samotný zápis z matriky

Nejstarší zápis této linie je latinský oddací zápis z farnosti Záblatí. Farnost je obvod obcí, které patřily k jednomu kostelu a faráři. Matrika je kniha, do které farář zapisoval křty, sňatky a pohřby.

V oddacím zápisu z 10. února 1699 písař dopsal jméno ženichova otce nad řádek. Čteme tam Hans, snad Hansl, tedy Jan. Ženich Bartoloměj (v zápisu Bartholomaeus) je synem zesnulého Jana Jodla z Hlásné Lhoty, německy Wihorschen. Z téže vsi přišel i jeden ze svědků, Filip Grätl. Druhým svědkem byl Filip Schießl z Krempenschlagu.

Nevěsta Klára je dcera Jana Gössinga (?) z Horního Záblatí. Na protější straně téže matriky je Jan téhož příjmení uveden jako rychtář, tedy představený vsi. Klára proto byla nejspíš rychtářova dcera.

Zápis ale neřekne, kolik bylo novomanželům let, čím se živili ani jestli měli kde hospodařit. Matrika zapisuje události, ne majetek. Další generace najdete v matrikách stejně, od syna k otci, jak popisujeme v návodu, jak najít předky v matrikách online. Bartolomějův syn Andreas (česky Ondřej) byl pokřtěn v Záblatí 11. října 1701.

Kdo měl statek: co zapsala gruntovní kniha

Andreas Jodl se ženil až ve 37 letech, 13. července 1739. Jeho syn Václav (latinsky Wenceslaus) se narodil o dva a půl měsíce později, 28. září 1739. Křestní zápis o otci píše, že je podruh, tedy nájemník bez vlastní půdy. Rodiče uvádí jako farníky a poddané knížete ze Schwarzenbergu. Poddaní patřili k jeho panství a byli mu podřízení jako vrchnosti.

Vlastní hospodářství měl Andreas až od roku 1744. Tehdy koupil v Horním Záblatí grunt (selskou usedlost), nejspíš od bratra své ženy. Usedlost později dostala č. 5. Koupi nezapsala matrika, ale gruntovní kniha. Do takové knihy vrchnost zapisovala nemovitosti svých poddaných, jak vysvětluje studie Bronislava Chocholáče o pozemkových knihách. Snímek gruntovní knihy v ukázce nemáme, proto ji tu popisujeme jen slovy.

Na statku pak hospodařily další generace a matrika ani u nich neřekne, jak statek přecházel z otce na syna. V příběhu Jodlů to popisujeme takto:

• Václav na statku hospodařil přes třicet let. V roce 1805 ho prodal synovi Johannovi za 800 zlatých a 100 z nich mu odpustil jako svatební dar.
• Johannův syn Andreas statek převzal ve 21 letech po smrti otce. Ještě nebyl zletilý, a tak ho úřad musel za zletilého prohlásit.
• Andreasův syn Jan v roce 1865 zdědil po otci nedělitelný statek č. 30 (nová stavení, která Andreas postavil v letech 1840 a 1841, viz mapa níže) a sedmi sourozencům vyplácel po 238 zlatých.

Staré gruntovní knihy vedla jednotlivá panství a dnes je najdete ve státních oblastních archivech ve fondech velkostatků, tedy mezi písemnostmi bývalých panství. Píše to Státní oblastní archiv v Praze. Než v nich začnete hledat, musíte vědět, ke kterému panství obec patřila. U Jodlů to říká křestní zápis Johanna Jodla z roku 1775: jeho rodiče byli poddaní panství Vimperk. Od roku 1850 už pozemkové knihy nevedla panství, ale soudy, uvádí stejná studie.

Kde stál statek: mapa stabilního katastru

Horní Záblatí bylo okrouhlice: statky stály v kruhu kolem návsi. Ukazuje to indikační skica, tedy podrobná mapa obce, na které má každý pozemek své číslo. Skica vznikla kolem roku 1837. Patří ke stabilnímu katastru. To je soupis všech pozemků s mapami, podle kterého se vyměřovala pozemková daň.

Statek č. 5 stál na severovýchodní straně návsi. Louka za statkem má na mapě číslo parcely 189. Podle dobové příručky ke katastru znamená značka „Ws.“ louku, z německého Wiese. Poznámka „N. 5“ ji spojuje se statkem č. 5.

V letech 1840 a 1841 postavil Andreas Jodl nová obytná i hospodářská stavení, ze kterých se stalo č. 30. Staré stavení č. 5 pak s manželkou Magdalenou prodal. Mapa nejspíš zachytila rodový statek ještě před touto stavbou.

Stabilní katastr nařídil císař František I. v roce 1817 patentem o pozemkové dani a vyměření půdy. Patentem se říkalo císařskému nařízení. Každá parcela dostala své číslo, i louka u statku Jodlů. V Čechách se podrobně měřilo v letech 1826 až 1843, mapy mají měřítko 1 : 2 880. Píše to Český úřad zeměměřický a katastrální ve Stručné historii pozemkových evidencí.

Originály stabilního katastru pro Čechy jsou podle Státního oblastního archivu v Praze uložené v Národním archivu. Indikační skici si můžete prohlédnout i v archivu map Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, kde je i skica Horního Záblatí.

Jak sčítání lidu ukázalo přechod k češtině

Sčítací operáty jsou archy ze sčítání lidu. Na archu je zapsaná celá domácnost, jak popisujeme v článku o sčítacích operátech. Na rozdíl od matriky tak uvidíte všechny, kdo spolu v domě žili.

Jakub Jodl (1881 až 1953) se narodil v Horním Záblatí, kde se mluvilo německy. Rodiče ho poslali do školy v českém Lažišti, aby se naučil česky. Tam poznal svou budoucí ženu Kateřinu Šetlovou. Od roku 1905 hospodařil na samotě v Kratušíně u Lažiště. Při sčítání v roce 1900 má ještě zapsanou němčinu jako obcovací řeč, tedy jazyk, kterým běžně mluvil.

Arch ze sčítání ke dni 31. prosince 1910 zapisuje v domě č. 19 Jakuba jako majitele usedlosti, jeho ženu Kateřinu, tři děti, tchyni Magdalenu Šetlovou a čeledína. Obcovací řeč mají všichni českou, i Jakub. O jedenáct let později se celá rodina hlásí k české národnosti. Proč má Jakub v kolonce jinou řeč než v roce 1900, arch neříká, a my si to proto nedomýšlíme.

Jak z pramenů skládáme příběh rodu

Příběh Jodlů jsme skládali ve čtyřech krocích:

1. Linie podle matrik. U každého předka je zápis, ze kterého jsme čerpali. Předka, kterého zatím známe jen z cizího rodokmenu, označíme jako nedoloženého. Kde je čtení nejisté, necháme otazník. Když zápis sám nestačí, ověříme z dalších zápisů, že jde o stejného člověka: u křtu Andrease Jodla z roku 1701 je příjmení napsané nezřetelně, ale stejní kmotři stojí u křtů jeho sourozenců v letech 1703 a 1706.
2. Další prameny. V balíčku Celý rod procházíme kromě matrik i sčítací operáty, katastry a vojenské záznamy. Sčítání lidu a katastrální mapy ukážou domácnost, dům a pole.
3. Doba a místo. V příběhu Jodlů bereme dobové souvislosti jen z odborných zdrojů a zdroj uvádíme. Co si domýšlíme, píšeme opatrně, se slovem „nejspíš“.
4. Kontrola. Každý rodokmen před předáním kontroluje genealožka. Projde každé nejisté čtení a každé spojení osob.

Hotový rodokmen linie Jodlů uvidíte v ukázce rodokmenu. Má osm generací, od Aloise Jodla (1918 až 1994) po Bartoloměje Jodla, který se oženil v roce 1699. U každé generace je zápis s přepisem a překladem.

Příběh rodu je součástí balíčku Rod za 7 990 Kč (5 až 10 stran, dodání 3 až 4 týdny) a balíčku Celý rod za 24 900 Kč (20 až 40 stran, dodání 6 až 10 týdnů). V kontrole matrik vám zdarma zjistíme, kam sahají matriky obcí, odkud pocházejí vaši předci.